pondělí 25. března 2013

příteli na dlouhé pouti

až přežene se bouře

mořem zmatků a divných myšlenek

pak tvá loď-dům

příteli

zase popluje tiše městem

jako dřív

budeš stát na přídi

opřen o zábradlí

dalekohled přiložíš k oku

a ujistíš se, že v hotelu naproti

pořád ještě holdují lásce na chvíli

a usměješ se

nic ti nehrozí

a kdyby přece jen

máš po ruce záchrannou síť





neděle 17. března 2013

most


zavěšen v prázdnu
živ z kroků
hlasů
pohledů do hloubky
z minulosti
ze slávy žhnoucí
v nocích plných života
a po nich přicházela
rána
tichá
mlžná
smířlivá
pokojně oddechující
čekající
na slunce










                                                                     (foto: Robert Petr PEP1 Branch
                                                                   inspirace: Večerní Veršovnice 
                                                                           a za všechno může Michal Abrakus)

čtvrtek 14. března 2013

kap

kap
kap
kap
kap
kap
kapka
za kapkou
z vodovodního kouhoutku padá
do hlavy
se myšlenka
zavrtává
vstanu
kap
kohoutek vytrhnu
kap
kapaní mu zatrhnu
a pak
kapkapkapkapkapkap
pokoj mám plný
ajajaj
kapek

po
okraj

pondělí 25. února 2013

za mříží?

někdy jsme uzavřeni před světem
za mříží
dobrovolně
ve své bolesti
netoužíme se
osvobodit








stačí ale
úsměv
podaná ruka
a prodereme se
na světlo
polámaní
přesto svobodní




         
         






    
  

sobota 16. února 2013

na chvíli

smět se tak ztratit
v sobě (v tobě)
projít
bez bloudění
labyrintem pocitů
mých (tvých)
a vyjít očištěná

smět se tak zasnít
uprostřed davu
s otevřenýma očima
nevnímat hlasy zvuky
pohledy bezděčné doteky
kolemjdoucích

aspoň na chvíli
sama (s tebou)



pátek 8. února 2013

divný pocit

divný pocit
dozvědět se tu zprávu
jen tak
mezi řečí
a dělat
jako by nic
a přitom
srdce zrychlí
v krku se uzavře klapka
a slova nemohou ven
oči pálí
na chvíli se podívám stranou
naberu dech
pokusím se o drobný úsměv
a zašeptám:
všechno je přesně tak, jak má být




pátek 1. února 2013

zdálo se mi

zdálo se mi
o cestě bez konce

o mysli
nezatížené poznáním

o očích
které vidí i přes zavřená víčka

o řekách
které se nikam nevlévají

o krocích
v poušti

o smíchu
ukrytém v srdci

o dechu
který zahřeje zkřehlé ruce