smět se tak ztratit
v sobě (v tobě)
projít
bez bloudění
labyrintem pocitů
mých (tvých)
a vyjít očištěná
smět se tak zasnít
uprostřed davu
s otevřenýma očima
nevnímat hlasy zvuky
pohledy bezděčné doteky
kolemjdoucích
aspoň na chvíli
sama (s tebou)
Bez těch "... smět ..." a tak trochu podmiňovacího vyznění tohle povídáni velice hezky popisuje moje pocity a vnitřní emocionální výstupy, před i v okamžiku kdy si sednu k papíru, popřemýšlím, posním, poskládám a posdílím. Vaše ne? :))
OdpovědětVymazatAno, i moje-)Děkuju
VymazatA pořád si stejně nejsem jistá zda tomu něco nechybí nebo nepřebývá...
...ano, ale opravdu jen na chvíli, tak je samota
OdpovědětVymazatještě příjemná :)) DM
ano, i když někdy vyžaduju té samoty víc...děkuju-)
VymazatMoc krásné.-))) Mluvíš mi z duše. Takovou chvíli samoty si užívám a prodlužují, jen co se dá a na druhé straně s milujícím člověkem taky. Tři palce, víc jich nemám a velké srdce.
OdpovědětVymazatMiri
Moc děkuju, Mirku.-)
Vymazat