Když on je někdy ten takzvaný "patos" nezbytný k zachycení toho, jak jedinečné to netajemné příjemno je. Ne lesní mýtiny (zobecněné) vstupujeme tu a tam, celkem často. Když v téhle "šedi" jedno překročení hranice lesa vybočí z řady (třeba jen zásahem dvou - tří paprsků slunce do srdce), pak je trocha paprsčitého patosu zcela na místě. Vnímavý čtenář se přez něj vcítí do podstaty mýtiny :)
Když on je někdy ten takzvaný "patos" nezbytný k zachycení toho, jak jedinečné to netajemné příjemno je. Ne lesní mýtiny (zobecněné) vstupujeme tu a tam, celkem často. Když v téhle "šedi" jedno překročení hranice lesa vybočí z řady (třeba jen zásahem dvou - tří paprsků slunce do srdce), pak je trocha paprsčitého patosu zcela na místě. Vnímavý čtenář se přez něj vcítí do podstaty mýtiny :)
OdpovědětVymazatTo ano, trocha patosu nezaškodí. Můj povzdech znamená, že vím o svém sklonu k patosu a že se musím kolikrát držet, abych to s ním nepřehnala-)
VymazatAno ano, se slovníkem slov na paloučku louskám, co ten patos je :-)
Vymazat-) A už víš?-)
VymazatVidím lesní mýtinu, zavřu oči, vnímám vůni lesa, lesních jahod, zpěv ptáků, ležím v trávě a užívám si pohodu a krásu ve své duši. Díky Miri:-))
OdpovědětVymazatI já děkuji, Mirku-)
Vymazat