skica

otevřu skicák
vezmu tužku
nakreslím moře lehce zvlněné
bílý písek jemný jako prach
několika tahy načrtnu vítr v nehybných mracích
do písku postavím plátěné lehátko
a do něj posadím chlapce

pak, milý Kafko
položím svůj stín vedle tvého
jen na chvíli
než se uzavře vchod










                                                                                                  (věnováno Petrovi P.R.B.)